Bazilika v Pompejích Audioprůvodce

Soud a obchod na pompejském fóru

Bazilika v Pompejích stála v jihozápadním rohu městského fóra. Šlo o jednu z největších a nejmonumentálnějších veřejných staveb ve městě. Vznikla mezi lety 130 a 120 př. n. l. při úpravách, které měly fóru dát reprezentativní podobu. Kvůli její výstavbě bylo nutné zbořit několik domů a obchodů a navézt terén svahu, aby vznikla rovná stavební plocha.

Budova sloužila zároveň jako soudní síň a místo pro obchodní jednání. Její funkci dlouho nebylo možné určit s jistotou. Potvrdily ji až nápisy vyškrábané do omítek, které stavbu přímo označovaly jako baziliku. Erupce Vesuvu roku 79 ji zasypala popelem a sopečnými úlomky. Archeologové ji zkoumali od roku 1813, kdy začaly výzkumy podporované bourbonskou dynastií, až do roku 1950.

Stavba a její uspořádání

Bazilika měřila 55 metrů na délku a 24 metrů na šířku. Hlavní vstup vedl z východu přes pět bran oddělených tufovými pilíři. Před ním stál Popidiův portikus, který zakrýval nepravidelně uspořádané budovy na jižní straně fóra. Další vchody vedly z ulice Via Marina na severu a z jižní strany, kde byl vstup vybudován v augustovské době.

Za vstupem ležel otevřený prostor zvaný chalcidicum, určený pro veřejná oznámení. Odtud vedlo pět schodů do vlastní baziliky. Její průčelí nesly čtyři iónské sloupy vysoké přibližně 11 metrů a hlavní loď obklopovalo 28 sloupů. Na západě se zvedalo asi dva metry vysoké pódium tribunalu, kde se vykonávala spravedlnost. Prostor lemovalo šest korintských sloupů. Z nástěnné výzdoby se dochovaly jen skromné zbytky štuku v prvním pompejském stylu, napodobujícího velké mramorové kvádry.