Bazilika svatého Antonína Paduánského Audioprůvodce

Chrám nad hrobem svatého Antonína

Bazilika svatého Antonína, v Itálii běžně nazývaná Basilica del Santo, patří k hlavním poutním místům křesťanského světa. Není padovskou katedrálou, tou je městský dóm, přesto ji každoročně navštíví přes 6,5 milionu poutníků. V chrámu spočívají ostatky svatého Antonína Paduánského, který zde žil v letech 1229 až 1231 a po smrti si přál být pohřben v tehdejším kostelíku Santa Maria Mater Domini.

Antonín zemřel 13. června 1231. Už následující rok jej papež Řehoř IX. svatořečil a rychle rostoucí příliv poutníků vyžadoval nový, velký kostel. Stavba baziliky pokračovala do roku 1310. Původní kostelík nezanikl: je zachován uvnitř chrámu jako kaple Madony Mory.

Stavba několika architektonických tradic

Průčelí je románské, se štítovou střechou a pěti ustupujícími oblouky. Gotické opěrné pilíře přecházejí v opěrné oblouky, osm kupolí připomíná benátsko-byzantskou architekturu a dvojice štíhlých věží dosahuje výšky 68 metrů. Chrám má půdorys latinského kříže, tři lodě a délku 115 metrů. V křížení ramen je široký 55 metrů.

Na náměstí před bazilikou stojí Donatellův jezdecký pomník kondotiéra Gattamelaty. Donatello pro baziliku vytvořil také bronzový krucifix a sochy pro hlavní oltář. Dnešní oltář navrhl Camillo Boito, který na něj umístil část Donatellových bronzů.

Kaple, relikvie a fresky

V kapli relikvií se uchovává mimo jiné relikvie Antonínova jazyka a brady. Kaple Arky nad světcovým hrobem nese devět mramorových reliéfů s výjevy z jeho života a zázraků. Na výzdobě se podíleli Tullio Lombardo, Jacopo Sansovino či Antonio Lombardo.

Součástí baziliky jsou i cenné freskové cykly. Kapli svatého Jakuba vyzdobil Altichiero da Zevio s Jacopem Avanzim. V kapli blahoslaveného Lukáše Belludiho se dochovalo 68 fresek Giusta de' Menabuoi a jeho spolupracovníků. Bazilika je od roku 2021 zahrnuta do památky UNESCO věnované padovským freskovým cyklům 14. století.