Bazilika sv. Stanislava a sv. Václava na Wawelu Audioprůvodce

Korunovační chrám a královská nekropole

Katedrála svatého Stanislava a svatého Václava stojí na návrší Wawel v Krakově. Po staletí byla hlavním chrámem krakovské diecéze, místem korunovací polských panovníků a jejich pohřebištěm. Od korunovace Vladislava Lokýtka v roce 1320 se zde ustálila tradice korunovat polské krále. V katedrále spočívá celkem 17 panovníků včetně královen Hedviky a Anny Jagellonské, krakovští biskupové i osobnosti polských dějin.

Od románských kostelů ke gotické stavbě

Dnešní chrám předcházely dvě románské katedrály. Druhá z nich byla vysvěcena roku 1142 a po požáru v roce 1305 z ní zůstaly mimo jiné krypta svatého Leonarda a části věží. Současná gotická katedrála vznikala ve 14. století. Presbytář s ochozem byl dokončen roku 1346 a celý chrám vysvětil 28. března 1364 arcibiskup Jaroslav z Bogorie a Skotnik za přítomnosti Kazimíra Velikého.

Gotická trojlodní bazilika s příčnou lodí je obklopena kaplemi, které si zde budovali králové, biskupové a šlechtici jako rodová mauzolea. Nejznámější je Zikmundova kaple, renesanční stavba Bartolomea Berrecciho, vysvěcená roku 1533. Její zlatá kupole patří k nejvýraznějším prvkům jižní strany katedrály.

Hroby, relikvie a krypty

Střed chrámu vyplňuje barokní konfesní oltář svatého Stanislava z let 1626 až 1629. U jeho ostatků se po staletí konaly významné obřady a panovníci sem přinášeli válečné trofeje. V kryptě svatého Leonarda spočívají například Jan III. Sobieski, Tadeusz Kościuszko, kníže Józef Poniatowski a Władysław Sikorski. V Kryptě národních básníků jsou sarkofágy Adama Mickiewicze a Juliusze Słowackého. Katedrála je dodnes majetkem krakovské arcidiecéze.