Bazilika Saint-Remi v Remeši Audioprůvodce

Chrám svatého Remiho a někdejší benediktinské opatství

Bazilika Saint-Remi patří vedle remešské katedrály k největším kostelům města. Je dlouhá 126 metrů a její stavba spojuje románské, gotické, renesanční i novodobé prvky. Vznikla u hrobu biskupa Remiho, který podle tradice pokřtil franského krále Chlodvíka o Vánocích roku 496. Remi zemřel roku 533 a přál si být pohřben u kaple svatého Kryštofa, asi dva kilometry od katedrály.

Od poutní kaple k velkému opatství

Ke hrobu brzy přicházeli poutníci, takže původní kapli rozšířili na kostel. Kolem roku 760 založil opat Tilpin opatství a usadil zde benediktiny, kteří zde působili až do Francouzské revoluce. Dnešní románská loď, transept a jedenáct polí lodi vznikaly v první polovině 11. století. Kostel vysvětil roku 1049 papež Lev IX.

Ve 12. století dostal chrám hlubší gotický chór s ochozem a pěti kaplemi. Loď byla prodloužena o dvě gotická pole a románské věže doplnilo nové průčelí. Z nejstarších částí výzdoby se v apsidě dochovala vitrážová výplň ze 12. století.

Revoluce, válka a obnova

Revoluce kostel nezbořila, ale vnitřní zařízení bylo vyrabováno a zničena byla i Svatá ampule. Bazilika se poté stala farním kostelem jižní části Remeše. Dne 1. srpna 1918 ji těžce poškodilo německé bombardování. Požár zničil střechu a zřítily se dřevěné klenby lodi. Stavbu pak ohrozily i další sesuvy zdiva v letech 1919 a 1920.

Od roku 1991 je bazilika spolu s přilehlým bývalým opatstvím, kde sídlí muzeum Saint-Remi, součástí památky UNESCO. Velké varhany z roku 2000 mají 43 rejstříků a stojí v jižní boční lodi.