Bazilika Panny Marie Andělské a mučedníků Audioprůvodce

Michelangelo v prostorách císařských lázní

Bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri stojí na římském náměstí Piazza della Repubblica v areálu někdejších Diokleciánových lázní. Papež Pius IV. její založení schválil bulou z 27. července 1561 a projekt svěřil Michelangelovi. Stavitel tehdy nebudoval kostel od základů. Citlivě využil zachované části římských lázní, zejména prostory tepidaria a frigidaria, a jejich velkorysé měřítko ponechal čitelné i v nové sakrální stavbě.

Podnět ke vzniku kostela dal sicilský kněz Antonio del Duca. Po vidění z roku 1541 prosazoval chrám zasvěcený Panně Marii, andělům a mučedníkům. Jeho obraz Madony mezi sedmi anděly z roku 1543 je dnes umístěn v apsidě. Záměr dokončoval po Michelangelově smrti Antonioův synovec Giacomo Del Duca.

Antická síň, barokní úpravy a sluneční hodiny

Největší prostor chrámu býval frigidariem, tedy chladnou halou lázní. Křížové klenby zde dosahují výšky 29 metrů a původní žulové sloupy mají obvod přes pět metrů. V polovině 18. století interiér upravil Luigi Vanvitelli, který jej sjednotil a přenesl sem velké obrazy ze svatopetrské baziliky. Ve výzdobě jsou díla Domenichina, Carla Maratty, Pompea Batoniho nebo Pierra Subleyrase.

Na podlaze pravého ramene příčné lodi leží meridián, který pro jubilejní rok 1700 navrhl Francesco Bianchini. Sluneční paprsek dopadá otvorem vysoko ve zdi na asi 45 metrů dlouhou bronzovou linii. Přístroj sloužil ke kontrole gregoriánského kalendáře a k určení data Velikonoc. Bazilika je také kostelem státních obřadů Italské republiky; od roku 1920 nese titul baziliky minor.