Bazilika Julia v Římě Audioprůvodce
Chcete slyšet celý příběh tohoto místa?
Zaregistrujte se zdarma a získáte 3 plné audioprůvodce. Bez platební karty a bez závazku.
Informace pro návštěvníky
Soudní síň a veřejný prostor Fora Romana
Bazilika Julia patřila k největším civilním stavbám antického Fora Romana. Zahájil ji Julius Caesar v polovině 1. století př. n. l. na místě starší baziliky Sempronie. Dokončení převzal Augustus, který budovu po obnově zasvětil roku 12 n. l. svým adoptivním synům Gaiovi a Luciovi Caesarům.
Římská bazilika nebyla kostel, ale rozsáhlá krytá veřejná budova. Zde se konaly soudy, fungovaly úřady, bankovní činnost i obchody. Sídlil tu zejména soud centumvirů, který řešil především dědické spory. Ve střední lodi o délce 82 metrů se rozkládal velký sál, kolem něhož vedly další lodě. Stavba měla tři podlaží a horní patro sloužilo jako veřejná galerie.
Mramor, požáry a proměny
Podlaha hlavního sálu byla složena z barevných mramorových desek, zatímco přilehlé prostory měly bílý mramor. Budovu několikrát poškodily požáry. Po požáru roku 9 n. l. ji obnovili a rozšířili, další opravu zajistil Septimius Severus po požáru roku 199. Po požáru roku 283 ji nechal znovu postavit císař Dioklecián.
Na mramorové dlažbě portiku jsou dochované vyryté herní plány. Jeden z nich tvoří pole o osmi řadách a osmi sloupcích, určené patrně pro hru podobnou dámě či šachům. Po vyplenění Říma Vizigóty roku 410 stavba postupně chátrala. Ve středověku se její mramor pálil na vápno pro maltu, část trosek sloužila jako kostel a dílny zpracovávající mramor. Dnes lze na místě rozpoznat základy augustovské baziliky, schodiště, sloupy i prvky diokleciánské obnovy.
Zdarma po registraci
Získejte 3 plné audioprůvodce zdarma
Krátká ukázka je dostupná všem. Po registraci si můžete vybrat 3 místa a poslechnout si jejich plného audioprůvodce.
Lidé po tomto místě pokračují sem
Vyberte si další zastávku, pusťte ukázku a pokračujte v objevování okolí.
