Bastila Saint-Antoine Audioprůvodce

Od městské pevnosti k symbolu revoluce

Bastila stála u vyústění ulice Saint-Antoine na dnešním náměstí Place de la Bastille. Nejprve zde v letech 1356 až 1358 vznikla menší opevněná brána v hradbách Karla V. Král pak roku 1367 rozhodl o její přeměně v samostatnou pevnost, která měla chránit zranitelnou východní stranu Paříže i cestu mezi královským sídlem Hôtel Saint-Pol a Vincennes.

Stavbu vedl pařížský prévôt Hugues Aubriot, který položil základní kámen 22. dubna 1370. Pevnost dokončená roku 1383 měla osm věží, byla 66 metrů dlouhá a 34 metrů široká. Obklopoval ji vodní příkop široký 25 metrů a hluboký 8 metrů. Přesto se její vojenská hodnota brzy ukázala jako omezená. Při obléháních se Bastila opakovaně vzdávala různým stranám francouzských občanských konfliktů.

Státní vězení

Od vlády Ludvíka XI. sloužila Bastila příležitostně jako vězení. Kardinál Richelieu z ní v 17. století vytvořil státní věznici spojenou s lettres de cachet, královskými příkazy k uvěznění bez soudu. V jejích zdech byli drženi například Nicolas Fouquet, Voltaire, markýz de Sade i tajemný Muž se železnou maskou. Vězni neměli vždy stejné podmínky. Urozenější lidé mohli mít prostornější pokoje, služebnictvo i návštěvy, zatímco chudí vězňové spali na slamnících a někdy byli spoutáni.

Dne 14. července 1789 pevnost napadl pařížský dav, který hledal střelný prach a munici. Obranu tvořilo 82 invalidů a 32 švýcarských granátníků. Uvnitř bylo pouze sedm vězňů, ale Bastila už představovala nenáviděný obraz královské svévole. Její pád se stal symbolem začátku Francouzské revoluce.

Stopy v dnešní Paříži

Bastila se začala bourat hned 15. července 1789 a práce skončily roku 1806. Část kamene posloužila při stavbě dnešního mostu Concorde. Půdorys pevnosti na západní části náměstí připomínají mosazné značky v dlažbě. Základy věže Liberté jsou vystaveny ve square Henri-Galli a zbytek příkopové zdi lze vidět také ve stanici metra Bastille na lince 5.