Aušrinská brána Audioprůvodce

Jediná zachovaná brána vilniuských hradeb

Brána úsvitu, litevsky Aušros vartai, stojí v ulici Aušros Vartų ve Vilniusu. Je jedinou dochovanou branou z městského opevnění budovaného v letech 1503 až 1522. Původně se jí říkalo Krėvoská a později Medininkská brána, protože tudy vedla cesta ke starým hradům v Krėvě a Medininkách. Název Ostrá brána se v městských zápisech objevuje roku 1594 a nejspíš souvisel s úzkým, špičatým zakončením tehdejší části města.

Obranná věž a renesanční úpravy

Čtvercová třípatrová věž byla součástí hradeb a její zdi jsou silné až 2,6 metru. Průjezd v přízemí chránila dvojice dvoukřídlých vrat a padací mříž. Ve dvou vyšších podlažích bylo pět střílen pro obránce. Po požáru roku 1610 získala věž místo gotického cimbuří renesanční atiku. Na vnější straně ji zdobí dva gryfové se štítem s litevským Vytisem. Nad průjezdem byla v 17. století vytvořena freska Spasitel světa, která byla roku 2002 znovu odkryta a částečně restaurována.

Kaple Panny Marie Milosrdné

U brány se od let 1621 až 1626 usazovali bosí karmelitáni. Postavili zde klášter a kostel svaté Terezie, vysvěcený roku 1654. Obraz Panny Marie, svěřený karmelitánům roku 1668, dostal nejprve dřevěnou kapli. Po jejím požáru vznikla v letech 1712 až 1715 dnešní zděná kaple. Obraz Panny Marie Milosrdné je považován za zázračný a do kaple přivádí poutníky po mnoho generací. Když ruské úřady v letech 1799 až 1802 bouraly městské hradby a ostatní brány, Brána úsvitu zůstala stát patrně právě kvůli této ikoně.