Areopag Audioprůvodce

Skála soudu nad Akropolí

Areopag je skalnatý pahorek severozápadně od athénské Akropole. Zvedá se asi do výšky 115 metrů a leží mezi Akropolí, pahorkem Pnyx a Agoraios Kolonos. Ve starověkých Athénách nešlo jen o výrazný bod v krajině. Zasedala zde rada Areopagu, soudní sbor, který po roce 462 př. n. l. rozhodoval hlavně případy úkladných vražd, žhářství a svatokrádeží.

Název se vykládá dvěma způsoby. Může odkazovat na boha Area. Podle řeckého mýtu jej zde bohové souzeni za zabití Alirrothia, syna Poseidona. Druhý výklad jej spojuje s Erinyemi, podsvětními bohyněmi trestu a pomsty, označovanými také jako Semné bohyně či Eumenidy. Jejich svatyně patrně stála v severozápadní prohlubni akropolské skály.

Hřbitov, osada a pozdně římské vily

Na severním svahu bylo objeveno pohřebiště s kupolovými a do skály vytesanými hroby z mykénského a geometrického období, datované mezi roky 1600 a 700 př. n. l. Patrně šlo o nejstarší pohřebiště starověkých Athén. Od 6. století př. n. l. se na pahorku rozvíjelo osídlení patřící k aristokratickému dému Melité. Archeologové zde odkryli základy domů, podlahy, studny i vodní kanály.

Kolem roku 51 n. l. zde apoštol Pavel oslovil Athéňany svým kázáním o křesťanství. Tradice mezi jeho posluchači uvádí Dionysia Areopagitu, pozdějšího patrona Athén a prvního městského biskupa, i ženu jménem Damaris. Ve 4. až 6. století vyrostly na severním svahu čtyři honosné vily, pravděpodobně užívané sofisty jako filozofické školy.

V polovině 16. století stál na vrcholu trojlodní kostel svatého Dionysia Areopagity. Zničilo jej patrně zemětřesení roku 1601. Dnes název Areopag nese také nejvyšší řecký soud pro občanské a trestní věci.