Arény v Arles Audioprůvodce

Římské arény, které se proměnily v pevnost i obytnou čtvrť

Arleský amfiteátr vznikl přibližně v letech 80 až 90 n. l. za císaře Domitiana, při flavijském rozšiřování města. Římané jej postavili na návrší Hauture, kde kvůli nové stavbě zbořili asi o století starší augustovské opevnění. Jde o nejvýznamnější dochovanou památku někdejší římské kolonie Arles.

Stavba se inspirovala právě dokončeným římským Koloseem. Eliptická aréna, hlediště a síť vstupních chodeb umožňovaly pohyb velkého množství lidí. Amfiteátr měří 136 metrů, tvoří jej 60 klenebních polí ve dvou podlažích a vešel se do něj dav až 25 000 diváků. Horní zakončující patro se nedochovalo. Kruhové galerie vedly ke schodištím a jednotlivým řadám sedadel.

Od gladiátorů k domům a věžím

V římské době se zde konaly gladiátorské zápasy, lovy zvěře i slavnostní hry. Roku 255 uspořádal císař Gallus hry na oslavu vítězství svých vojsk v Galii. Konstantin zde dal při narození prvorozeného syna předvést velké lovy a zápasy. Provoz pokračoval až zhruba do roku 550.

Na konci 6. století se stavba kvůli nejisté době změnila v opevněnou městskou pevnost. Přibyly čtyři obranné věže, více než 200 obydlí a dvě kaple. Lidé zde žili po dlouhá staletí. Vyvlastňování začalo koncem 18. století a dokončeno bylo roku 1825. Poslední domy přistavěné k amfiteátru byly odstraněny 30. prosince 1840.

Od roku 1830 se arény znovu používají pro veřejná představení. Jsou historickou památkou od roku 1840 a od roku 1981 patří k památkám UNESCO. Konají se zde býčí zápasy, camargueské závody, divadlo, koncerty i letní ukázky římských gladiátorských soubojů.