Archeologický park Selinunte Audioprůvodce

Řecké město mezi dvěma řekami

Selinunte patřilo k nejzápadnějším řeckým osadám na Sicílii. Leželo mezi řekami Modione a Cottone, na území dnešního města Castelvetrano. Kolonisté z Megary Hyblaie je nejspíš založili kolem roku 628 př. n. l. Název města se patrně vztahoval k planému celeru, který zde rostl. List celeru se proto objevil i na místních mincích.

Ve vrcholném období před kartáginským útokem roku 409 př. n. l. šlo o bohaté město s rozsáhlým územím, přístavy, pravidelně plánovanými obytnými čtvrtěmi a monumentálními svatyněmi. Hradby obepínaly plochu asi 100 hektarů. Město dlouhodobě soupeřilo se sousední Segestou. Právě tento spor přispěl k athénské výpravě na Sicílii, ale Selinunte nakonec podlehlo Kartágincům.

Chrámy a akropole

Nejvýraznější částí areálu je akropole nad mořem. Stály zde dórské chrámy označované písmeny A, B, C, D a O. Chrám C, datovaný kolem roku 550 př. n. l., patří k nejstarším. Jeho severní kolonáda byla ve dvacátém století znovu vztyčena. Chrám E na východním pahorku byl rekonstruován z původních kamenů a bývá spojován s kultem Héry.

Na stejném pahorku leží také chrám G, jeden z největších chrámů řeckého světa. Stavěl se od roku 530 do roku 409 př. n. l., ale dokončen nebyl. Jeho kameny pocházely z lomů Cave di Cusa, vzdálených třináct kilometrů. Práci tam přerušil kartáginský útok, takže v lomech dodnes leží nedokončené bubny sloupů i bloky připravené k přepravě.

Zkáza a archeologické nálezy

Kartáginské vojsko dobylo Selinunte po desetidenním obléhání. Roku 250 př. n. l. Kartáginci odvedli zbývající obyvatele do Lilybaia a město zničili. Už nikdy nebylo obnoveno. Park o rozloze přibližně 270 hektarů zahrnuje také svatyni Démétér Maloforos, nekropole a největší známou agoru antického světa, jejíž plocha dosahuje 33 000 metrů čtverečních.